Začarovaný kruh - 1. kapitola

15. října 2012 v 20:47





,,Láska, zajtra mame koncert v Prešove. Pôjdeš s nami?" přitočil se ke mně Patrik. Právě jsem si lakovala nehty a tak jsem ho jen jemně odstrčila.
,,Já nevím.."
,,Prečo? Láska, prosím ťa..." udělal na mě ty své proslulé psí oči.
,,Hmmm..." Dolakovala jsem si pravou ruku a teď jsem se soustředila na levou. Kruci, přetáhla jsem!
,,Dojdeš mi pro odlakovač?" obrátila jsem se na něj.
Patrikovi zasvítily oči.
,,A pôjdeš?" usmál se.
,,Vyděrači!" prskla jsem po něm.
,,No čo... Ja nemam inú možnosť..." pokrčil odevzdaně rameny a zmizel v koupelně.
,,Čosi...som kokot, alebo..." mumlal naštvaně, zřejmě si myslel, že ho neslyším.
Usmála jsem se.
,,Láska, kde si ho dala?" křikl.
,,Je ve skříňce u holení."
,,Fuuu...to je ale systém," zamrmlal ještě, ale po chvilce se vynořil z koupelny. I s odlakovačem. Podal mi ho a naklonil se pro polibek.
Vlepila jsem mu jen letmou pusu na tvář.
Nešťastně si odfrkl.
,,Deje sa niečo?" posadil se vedle mě a pozorně sledoval každý můj pohyb. Ani jsem nemusela zvednou zrak od nehtů, cítila jsem jeho pohled na sobě.
,,Ne," zakroutila jsem hlavou a dolakovala si poslední nehet. Zálibně jsem si své ruce prohlédla a pak se otočila k němu.
,,Vyzerá to skvele," pochválil mi je hned. Věděl, co si přeju slyšet.
,,Tak miláčik," obrátil hned notu a přišmrdolil se ke mně. Objal mě kolem pasu a hlavu si položil na mé rameno.
,,Pôjdeš so mnou? Prosím ťa..."
,,No jo, co mám s tebou dělat..." povzdychla jsem si a povískala ho ve vlasech.
,,Skvelé!" zajásal. ,,Ehm...čiže ti nebude vadiť, keď mame hneď druhý deň koncert v Košiciach," nevinně se pousmál a rychle se posadil.
,,Ale počkej! To jsi mi zatajil!" vyhrkla jsem.
,,Ja viem ako nemáš rada, keď sa večer nevracáme domov, čiže... musel som, aby si súhlasila," pokrčil rameny a ještě se o kousek odsunul.
Dělal dobře, měla jsem chuť ho praštit.
,,Doufám, že jsem to neslíbila závazně?!"
,,Ale hej, sľúbila! Úplně záväzne!Teraz už musíš ísť! Zavolam to chalanom," zvedl se a odešel do ložnice. Ani nepočkal, jestli mu to odsouhlasím. Bral to jako hotovou věc.
Povzdychla jsem si. Znamená to totiž, že tam budeme přespat někde v hotelu a já budu mít nejen na očích Igora, ale bude tam s námi celou dobu i Roman...
Vstala jsem a šla si natočit vodu z kohoutku, nějak mi vyschlo v krku.
Ještě jsem ani nepoložila skleničku zpět do dřezu a už u mě stál Patrik a objímal mě zezadu kolem pasu.
,,Volal som to Romanovi, je nadšený a že vraj to povie aj Igorovi."
,,Hm..."
,,Miláčik, ty nie si rada?"
Jeho vlasy mě pošimraly na krku, políbil mě na něj.
Mimoděk jsem mu rukou přejela po tváři a otočila se k němu.
Pomalu nemám sílu se mu podívat do očí...
,,Co ti na to mám říct?" pokrčila jsem rameny a vzhlédla k němu.
,,Prial by som si, aby si bola šťastná. Najmenej tak, ako ja, keď som tu teraz s tebou," usmál se a naklonil se ke mně. Opřel se o mě čelem a díval se mi do očí.
Nevydržela jsem to a sklopila pohled; pořád mám pocit, že ho podvádím, i když jen v myšlenkách...
Ukazovákem mi nadzvedl bradu a zašeptal:
,,Ľúbim ťa..." a poté mě políbil. Nechala jsem se...

Večer jsem ležela v naší posteli a četla si. Patrik se zrovna koupal.
Zazvonil mu mobil.
Natáhla jsem se pro něj na noční stolek. Na displeji blikalo jméno: Igor.
Usmála jsem se a váhala. Zvednu to? Nezvednu?
Nakonec jsem se rozhodla, že ano.
,,Ahoj, Patrik se sprchuje," oznámila jsem mu dřív, než stačil promluvit.
,,Ahoj Viki, ja som sa len chcel spýtať... rovnako teba," uchechtl se. ,,Volal mi Roman, že pôjdeš s nami, je to pravda?"
No a teď co dál?
Nervózně jsem si odkašlala.
,,Viki, si tam?"
,,Jo, jsem..." zahuhlala jsem.
,,Pôjdeš s nami? Áno alebo nie?"
Když to říkal on... bylo to tak jiné... měla jsem chuť vykřiknou ANO! Půjdu s tebou kam jenom budeš chtít! Klidně i na konec světa!
Uhladila jsem si peřinu a posadila se.
,,Ehm...je to pravda."
,,To som rád," usmál se; věděla jsem to, cítila.
I mě to donutilo se pousmát.
,,I já. A kde budeme spát?" obrátila jsem rozhovor trošku praktičtější stranou.
,,No vlastne aj preto volám... Už som rezervoval hotel v Prešove, tak mam izbu aj pre teba s Paťom."
Opět bych mu nejraději odpověděla, že budu raději spát s nimi v jednom pokoji, jenom abych mohla vidět jeho vypracované tělo...jako už tolikrát, když se převlékal.
,,Děkuju, Patrik bude rád..."
,,Tým som si istý, ale nie, že zbúráte hotel," zasmál se.
Pffff....to tak...
,,Čo je?" vstoupil do ložnice Patrik.
,,Igor volá," informovala jsem ho. ,,Chceš s ním mluvit?" podávala jsem mu mobil.
Vzal si ho a odklidil se do obýváku.
Já si znovu lehla a dala si do knížky záložku. Už jsem nemohla číst dál, nedokázala jsem se soustředit.
Zavřela jsem oči a pokoušela se usnout, marně. Všechno mě nutilo přemýšlet...
Jaké to tam bude? Co Igor? Bude si mě všímat...? A Roman? Pokaždé mě sleduje, mám pocit, jako bych byla na rentgenu... zná každou křivku mého těla. Oklepala jsem se.
Patrik se právě znovu vrátil do ložnice.
,,Láska...je ti zima?" podíval se na mě starostlivě.
Zakroutila jsem hlavou a otočila se na bok.
Lehl si ke mně a přikryl nás až po brady, přitom mě objal a hlavu si položil co nejblíže té mé...cítila jsem, jak mi dýchá na krk. Začal mě hladit po boku.
Já stále netečně ležela.
,,Láska...spíš?" zamumlal po chvíli tiše. Zřejmě mě nechtěl probudit, kdybych spala.
Usmála jsem se. Je tak pozorný... Nezasloužím si někoho takového jako je on...
Nešťastně vzdychl.
,,Ne, ještě nespím," otočila jsem se k němu a usmála se.
,,Miláčik," vzdychl a přitáhl si mě blíže k sobě.
Zabořila jsem hlavu do jeho hrudi; cítila jsem každý jeho nádech i výdech.
Políbil mě do vlasů.
,,Vikuška..." zdvihl mi prstem tvář, byla jsem nucena se mu dívat do očí.
,,Eh...ano?" Hrklo ve mě. Bála jsem se, že se bude chtít milovat...
,,Ja ťa ľúbim," zasmál se a znovu si položila hlavu nad tu mou.
Tolik jsem si oddechla... spadl mi balvan ze srdce.
Usnuli jsme.

 


Komentáře

1 Ria Ria | Web | 15. října 2012 v 20:56 | Reagovat

Krásné :) Je to z Patrikovo strany tak krásně zamilovné, z její strany je to takové nerozhodné... Prostě dokonalé hned na začátku ^^

2 Peťula Peťula | Web | 15. října 2012 v 21:55 | Reagovat

Přesně tak je to dokonalé!

3 Ady Ady | Web | 15. října 2012 v 22:38 | Reagovat

Zní to tak zajímavě! Chci pokračování!!! :D

4 zuzka zuzka | Web | 16. října 2012 v 11:34 | Reagovat

vieš dobre, že tvoje poviedky milujem! táto je obzvlášť nádherná a výborne prepracovaná! ďalší poprosím! :)

5 zuzka zuzka | Web | 16. října 2012 v 12:36 | Reagovat

a skoro by som bola zabudla! tá časť! zajtra mame koncert v Prešove!! tak toto si ma neskutočne potešila, začala som spomínať, a môj prvý a zároveň jeiný koncert, na ktorom som bola.. :D :*

6 MarQusH MarQusH | Web | 16. října 2012 v 18:21 | Reagovat

Jůůů...prosím, rychle další...umíš bezvadně napsat začátky povídek tak, že si jen ihned zamiluju!! Na rozdíl od těch mých, které na začátku jsou takové nic :DD

7 Kix Green Kix Green | 16. října 2012 v 22:13 | Reagovat

Kristýnko! :D :D Je to skvelé! :D Ale fakt mi tá baba v niektorých častiach prišla trošku namyslená. Inak.... chcem ďalší! Tak makaj, lebo dostaneš! :D

8 romancice33 romancice33 | E-mail | Web | 18. října 2012 v 17:11 | Reagovat

Je to moc hezký a těším se na další díl... ale myslím, že by neměla Patrika tahat za nos... :-)

9 ElisQa98 ElisQa98 | 20. října 2012 v 20:10 | Reagovat

dokonalooost :)

10 ßelatrix ßelatrix | Web | 21. října 2012 v 14:06 | Reagovat

ne pro mě, ale pro tebe by tu měl být...

fúha a toto, líbí se mi to a troufám si i myslet, že vím, jak se to bude pomalu vyvíjet dál:) takže, kdy bude další díl?:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama