Tábor - 34. díl

28. prosince 2011 v 16:34 |  Tábor



Poslední díl a já nevím co říct... Bude mi po ní smutno, strávila jsem s ní přes půl roku... Poprosím Vás o názor na celou ff v komentáři...Mrkající





,,Prišli sme na to, že já a ty... "
,,Že co?" skočila jsem mu do řeči, jeho výraz zvážněl.
,,Že by sme... Že nie sme súrodenci," zatvářil se vítězoslavně.
,,Jak jste k tomu došli? Po desátém panáku absintu?" zatvářila jsem se znechuceně. Roman se moje jedovaté poznámky rozhodl ignorovat:
,,Vieš, oni to v tej laboratórii poplietli. Zamenili tvoje výsledky s výsledkami iného dievčata a já mám tým pádom naozaj sestričku. Volá sa Májenka," pousmál se.
,,Co - co - cože?!" vykřikla jsem jako smyslů zbavená.
,,No,... hej," pokrčil rameny.
,,Takže to znamená..."
,,No, to znamená, že nie sme súrodenci," konečně se mi odvážil podívat do očí. Přitom napjatě čekal na mou reakci.
,,Ty můj idiote!" vykřikla jsem a vrhla se mu kolem krku.
,,Tiež ťa ľúbím," podotkl ironicky, ale objetí opětoval.
,,To jsi mi to nemohl říct dřív?!" vyčetla jsem mu, když jsem se od něj odklonila. Podíval se mi do očí a usmál se.
,,Nebolo kedy. Vlastně až teraz."
,,Takže to znamená..." přejížděla jsem mu prstem po zádech.
,,To znamená, že?"
,,Že tě teď můžu..."
,,Pobozkať?" rozzářily se mu oči. Nečekala jsem na jeho souhlas a nedočkavě se vpila do jeho rtů. Tak strašně mi to chybělo... Iniciativně zapojil i svůj jazyk a přitom mě hladil po zádech.
,,Neviem, ako som to bez teba mohl tak dľho vydržať."
,,Normálně, byl jsi pořád v lihu," pousmála jsem se a líbali jsme se dál...

Druhý den jsme se šli projít do parku, mimo jiné také proto, abychom si od událostí posledních dnů vyčistili hlavu. Kráčeli jsme vedle sebe, drželi se za ruce. Občas se jeden z nás zastavil, aby tomu druhému ukázal něco zajímavého nebo ho prostě a jednoduše políbil. Chvěla jsem se pod jeho doteky, které mě elektrizovaly... Položila jsem si hlavu na jeho hruď a vdechovala jeho vůni, přitom jsme šli dál a Roman mě držel kolem pasu.

Pomalu jsme se blížili ke zkušebně a mně to nedalo. Prostě jsem se ho musela zeptat:
,,A kolik je tvé ségře? A je to - "
,,Je jej dvadsaťtri a áno, bolo to s ňou tak, ako som to hovoril tebe. Už sme sa o tom rozprávali a vie, že je nemanželská. Ale těší sa, až všetky spozná. A ty máš tiež rodiče a dokonca brata!" vykulil oči. Podlomily se mi nohy. Další šok.
,,Romane! Já tě vážně zabiju!" vykřikla jsem a chytila ho kolem krku s jedinou myšlenkou - uškrtit ho, to by mi teď udělalo radost!
,,Láska, kľud," usmíval se a já ty ruce opět spustila dolů.
,,Proč jsi mi to zatajil?"
,,No, on ti to chcel povedať sám, čiže..." Přerušil ho Igor, který právě vycházel ze zkušebny a za ním i Key spolu s Patrikem, Paľem a Májou.
,,Moja," usmál se. Nějak mi to nedocvaklo a tak, když přišel až ke mně, jsem se ho zeptala:
,,Co chceš?" Key vyprskla smíchy a Igor, i když se snažil zachovat vážnou tvář, k tomu neměl daleko.
,,Elíí, vítám ťa," obejmul mě.
,,Co blbneš?"
,,Vítám ťa v našej rodině, ja som tvoj brat," na rtech mu pohrával pobavený úsměv.
,,Ne!"
,,Áno!"
,,Dělá si ze mě prdel?" otočila jsem se na Romana, který se kuckal smíchy. Jelikož nebyl schopen slova, otočila jsem se zpět na Igora.
,,Nie, ja som naozaj tvoj brat."
,,Igore...?"
,,Áno?" přiblížil se ke mně a já mu pošeptala do ouška:
,,Ty už ses stih nabumbat?"
,,Čo?" zadíval se na mě nechápavě.
,,Jestli už jsi dneska chlastal, že to máš v tý kebuli pomatený!" zařvu na něj. Roman se konečně uklidní a Igora se zastane:
,,Takto by si sa k bračekovi spávať nemala," káravě se na mě zahledí a zakroutí prstíkem.
,,Já v téhle chvíli vzdávám jakoukoli rozumnou konverzaci s vámi dvěma!" rozhodím rukama a otočím se k Máje:
,,Jak dlouho víš, že je tvůj bácha nenormální?"
,,Moc dľho nie," zašklebí se.
,,Tak víš co? Nad skleničkou něčeho ostřejšího tě uvedu do obrazu," mrkla jsem na ní a čapla ji za ruku. Cíl naší cesty byl zcela jasný - hospoda. Nikdy jsem nevěděla, že ten tábor skončí takhle...

,,Zlatko, si těhotná, nesmíš piť! Já na teba dohľiadnem!" ozvalo se za námi a to už jsem cítila Romanovu ruku na svých bocích.
,,Nemožem nechať ségru, aby sa ako tehotná ožrala, lebo Roman jej všetko dovolí! Iďem s vami!" připojil se k nám s jasnou výmluvou Igor.
,,A mě bys tu klidně nechal?" rozběhla se za námi Key a Paľo s Patrikem šli s námi už automaticky.
,,Trebars tam stretnem tu blondýnku, Ady, čo som ju spoznal nedávno..." uculil se Patrik těsně před dveřmi do hospody...

KONEC.
 


Komentáře

1 Anne-Adie Anne-Adie | Web | 3. dubna 2012 v 15:34 | Reagovat

naprosto dokonalá povídka, přečetla sem ji jedním dechem.. ;)

2 Andrea Andrea | 13. února 2015 v 11:49 | Reagovat

Naprosto nádherná povídka ! :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama