Tábor - 24. díl

28. prosince 2011 v 15:17 |  Tábor





V 13:05 zastavilo před brankou areálu naše auto. S Romanem, a vůbec celým táborem, jsem se loučila už od dvanácti a tak jsem na to byla jakž takž připravená. Naposledy mě objal a já si sedla do auta...
Odjížděli jsme a já se dívala, jak mi jeho silueta pomalu mizela z dohledu. Jakmile jsme odbočili za roh, už jsem to nevydržela a z očí se mi spustily proudy slz. Nemohla jsem přestat brečet, a to ani kdybych chtěla. Už teď mi šíleně chyběl a já se bála toho, co bude dál.
,,Nebreč, příští rok tam klidně pojedeš znova, jestli budeš chtít." otočila se ke mně mamka. Jen jsem přikývla a dál se koukala ven z okýnka. V uších mi jela na plné pecky mp3 a já se ponořila do textu své oblíbené písně: ,,It's haunting me! I'm so alone, I'm just trying to find my way back home, I'm so alone, alone..." (kdo by nevěděl - Bullet for my valentine - Curses).


Key:
Už je to měsíc, co jsme se vrátily z tábora zpět domů. Hodně věcí se změnilo. Tak třeba například už nechodím s Igorem. Bylo mi strašně líto, že jsme se rozešli, dokonce jsem několik dní probrečela a nemohla jsem spát, ale... Bude to tak lepší. Pro nás pro oba. Stejně bychom na sebe neměli ustavičně čas a nakonec by nás to stejně rozdělilo. Jenom je mi to prostě líto! On je skvělý kluk, se zlatým srdcem na pravém místě. Stejně bych ho ale chtěla zpět! Chtěla bych opět cítit dotyky jeho rozechvělých prstů na svém těle, jeho měkké hebké rty... Proč se nedá vrátit čas? Vy si snad ani nedovedete představit, jak moc bych ho chtěla zpátky. Teď už s tím ale nic nenadělám. Nakonec mi stejně nezbude nic jiného, než se s tím smířit. Jenže to nejde! Když si vybavím jeho oči, úsměv... i ten dříve děsnej nos se mi začal líbit! Vážně jsem se zbláznila! Elíí se Roman už docela dlouho neozval a ona z toho začíná být nervózní, no nedivím se jí... Mě by to totálně dodělalo. Třeba se vrátil k té své a na ni zapomněl. I když upřímně nechápu, jak by se mohlo dát zapomenout na živou lidskou bytost. Ale chlapi jsou schopní všeho! No nic, asi se půjdu trápit dál a tyhle úvahy přenechám Elíí...

Já:
Měsíc..., měsíc je pryč a s ním se neodvratitelně změnilo tolik věcí, že je mi z toho až zle. Key s Igorem se rozešli. Viděla jsem, že je to oba trápí, ale když se tak dohodli, tak co s tím mám dělat? Ráda bych je viděla spolu, ráda bych opět viděla jejich usměvavé tváře vedle sebe a né smutné obličeje, když je každý z nich sám... Roman se mi párkrát ozval, ale žádná sláva. Byli jsme spolu v cukrárně a v kině, ale ta vášeň z tábora? Vyprchala. Naprosto. Je s tou svou, vím to... Určitě se s ní nerozešel. Byla jsem pro něj jenom úlet. Jenom hračka, kterou po použití odhodil. Všechno co jsem na táboře tušila, že se stane, se taky stalo a je to snad ještě horší, než jsem si to vůbec představovala. Už o mě nezakopne ani pes...

Po dalším měsíci se mi zdá situace snad ještě horší. Už se totiž ani neozval. A to jsem mu věřila! Pořád jsem si říkala, že by mě přece nenechal samotnou,... Opakovala si jeho slova... Že prý navždycky zůstaneme spolu! Pche! Jenom blafoval, aby mě dostal do postele! Je to hajzl! Jenom mě sprostě využil! Je mi z něj zle! Vlastně zle je mi teď pořád... Občas zvracím a jsem děsně zelená. Ne, to snad ne! To nemůže být pravda!!! S ním? Ani náhodou! Okamžitě na sebe hodím tričko, džíny a koženýho křiváka a nasoukám se do kozaček. Mohla bych letět jenom v domácí košili, ale přece jenom je konec října a zima už se pomalu hlásí ke slovu.

Vyletím z domu jako střela a namířím si to přímo do nejbližší lékárny. Přitom si opakuju, že to nemůže pravda, přece si ten kurevník dával pozor,... nebo snad ne? Vřítím se do lékárny jako uragán a poprosím o těhotenský test. Prodavačka se na mě udiveně zadívá, ale nakonec mi ho prodá. Já ho popadnu a letím zpátky domů.

Rychle si sundám kozajdy, ano s bundou se vůbec neobtěžuji, a metelím rovnou na záchod. Tak holka a jestli je to pozitivní, tak seš v průseru. Udělám přesně to, co stojí v příbalových informacích a čekám... Nemůžu tomu uvěřit. Co když jsem opravdu těhotná?! Po chvilce se odvážím podívat na ten test a krve by se ve mně nedořezal!!!

Pokračování příště...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama