Tábor - 21. díl

28. prosince 2011 v 15:03 |  Tábor




,,Tak a teraz pôjdeme za ostatními..." chytil mě za ruku a já neodporovala. Položila jsem si hlavu na jeho rameno a společným krokem jsme se vydali za ostatními. Všichni právě snídali, i Key s Igorem už byli vzhůru. Ale... i při snídani a vůbec celý den byla Key terčem nenávistných pohledů většiny děvčat z tábora. Bylo mi jí líto. Ještě že byl Igor pořád u ní a tak neměly šanci jí něco provést. Ovšem kromě toho, že na ni při obědě jedna z holek ,,omylem" vylila celý svůj čaj a Key se musela jít převlíct. Odpoledne jsme hráli celotáborovou hru a musím uznat, že si to na nás kluci moc pěkně přichystali a my se náramně bavili. Večer jsme si i pěkně pochutnali, prostě když to zkrátím, byl to dokonalý den.

Večer jsem se vykoupala a už kolem desáté (ano, na mě nezvykle brzo...) zalezla do postele. Zachumlala jsem se a čekala na Romana. Jsem šíleně zvědavá, jak to vydrží... Během deseti minut se došoural k posteli, svlékl ze sebe oblečení a já měla skvostný výhled na jeho tělo oděné pouze do tmavých boxerek. Svalil se do postele a přikryl se. Já zůstala jen zaraženě civět. Co to má znamenat? To snad nemyslí vážně?! Já myslela, že se budeme alespoň škádlit, kdo to dřív nevydrží a ono prd... Po chvilce jsem slyšela tlumené oddechování. No super, on si tu klidně usne! Otočila jsem se tedy naschvál zády k němu a dělala, že už taky spím. Roman se pod peřinou zachrul a otočil se ke mně:
,,Ty si myslíš, že by som zaspal bez bozku na dobrú noc?" a políbil mě na šíji.
,,Ty seš schopnej všeho," uchichtla jsem se, otočila a přitiskla se k jeho hrudi.
,,Zlatko...?"
,,Copak?" právě jsem sjížděla jazykem po jeho vypracovaném bříšku, níž, níž, stále níž...
,,Ach... Robíš si zo mňa prču? Veď sa prestanem ovládať!" nadzvedl mi bradu a podíval se mi do očí.
,,To právě chci!" ušklíbla jsem se a pokračovala...
,,Ehhhlíí!. Toto mi nerob!"
,,A proč? Mně se to líbí..." obkroužila jsem mu jazykem pupík.
,,Lebo to nemôžem vydržať a... a budeš ma mať na svedomie!" Pokračovala jsem a chopila se trenek. Pomalinku jsem je stahovala...:
,,Budem sa musieť bozkávať s Igorom!" zavyl nešťastně.
,,Vždyť jsi tvrdil, že to vydržíš..." nepřestávala jsem je stahovat.
,,Ok, máš to mať!" Bleskurychlým pohybem se přetočil na mě a rychlým chmatem si mě vytáhl výše a blíže. Začal mě vášnivě líbat. Nenasytně drtil mé rty těmi svými a přitom mi stihl jediným tahem sundat podprdu. Ten hoch má vážně talent! Zaklonila jsem hlavu dozadu, abych se vydýchala a on sjel rty na můj krk. Zavrněla jsem a nechala se laskat na šíji,... níže u dekoltu,... a ještě níže... Potom se ve mě vzedmula nečekaná vlna vášně. Iniciativně jsem přetočila Romana, i s jeho vyjeveným výrazem, pod sebe a jedním, jediným pohybem jsem mu sundala boxerky. Nedivím se, že tomu nerozuměl, vždycky měl navrch on, jenže dneska... Chtěla jsem si zařádit a na vše zlé zapomenout. Stala se ze mě zlá Elinka!!! Muhehe! Prožila jsem ten nedivočejší a nejvášnivější sex v životě, bylo to prostě dokonalé. Pohlédla jsem na Romana, který si právě odfukoval z čela zpocenou ofinu a pousmála se. Bude to zajímavé!

Ráno jsme se probudili mírně rozlámaní, ono není divu po takové noci... Oblékli jsme se, ve sprchách udělali ranní hygienu a namířili si to k jídelně. Jak jinak než ve vzájemném objetí. Už z dálky na nás všichni civěli. Já si ale dnešní skvělou náladu nemínila ničím zkazit!
,,Ahojte," pozdravili nás kluci a když jsem se posadila, Key se ke mně nenápadně přitočila:
,,Tak co? Byla vášnivá noc?"
,,Proč myslíš?" snažila jsem se zatvářit nechápavě, ale v duchu jsem se usmívala a hřál mě překrásný pocit opravdového štěstí, které si nikým nechci a ani nikomu nedovolím, aby mi ho zkazil.
,,Já jen, že jsme Vás s Igim slyšeli," uchichtla se, ,,Igor se pak na mě bolestně zatvářil a řekl: Vidíš ako tí dvaja si užívajú? To musí byť vášeň. Určite je počuje celý tábor... A já na něj: Chtěl bys taky viď?" To už jsem se neudržela a rozesmála se. Igor sedící vedle Key na mě hodil nechápaný pohled a Roman mě objal kolem pasu. Otočila jsem se k němu:
,,Nezapomeň..."
,,Ja si myslím, že na to do konca života nezabudnem."
,,Ale stála ti ta noc za to, ne?"
,,To hej, takú vášnivú ťa ešte nepoznám, ale páči sa mi to, dokonca veľmi," mrkl na mě.
,,Čo si to tam vy dvaja šepkáte?" zajímal se Igor. Chtělo se mi říct: za chvilku uvidíš... Najednou Roman vstal a vydal se váhavým krokem na druhou stranu stolu. Před Igorem se zastavil a chytl ho za tváře. Nadechl se a začal si potichu odříkávat:
,,Anjeličku môj strážníčku, opatruj mi moju dušičku. Ochraňuj ju vo dne, v noci, od škôd a od zlých mocí. Anjelíčku strážca môj, dušu, telo opatruj..."
,,Čo mu je*e?" otočil se na nás Igor...

Pokračování příště...
 


Komentáře

1 FruFru729 FruFru729 | 9. ledna 2018 v 13:35 | Reagovat

Mozno by som fala do tej modlitby aj vlasy opatruj :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama